Vyzvaná architektonická soutěž na novostavbu bytových domů v okrajové části Olomouce měla úplně opačné zadání než tomu bylo u bytového komplexu Františkov.
Velmi důležité bylo maximální využití pozemku a vytvoření co největšího počtu bytů. Ekonomická hlediska byla pochopitelná a bylo na nás, abychom dodali ta architektonická.
Vznikly dva samostatné domy, solitéry s náměstím orientovaným do rušnější ulice a zahradou do té klidnější. Orientace východ-západ zajistila dostatek světla každému bytu, horizontální linie balkonů zas kontakt s venkovním prostředím.
Dle požadavků územního plánu nejvyšší patro ustupuje, nachází se v něm větší byty s terasami a výhledem.
Hlavní myšlenkou pro nás bylo především to, že ekonomické bydlení může být promyšleno, mít architektonický ráz a dobře vyřešené dispozice.
Území určené pro výstavbu bytových domů nemělo jasnou strukturu, na východní straně byla pouze rušná ulice na té západní ulice o něco klidnější, na okolních pozemcích stály pouze solitéry.
Určili jsme si maximální možnou plochu zastavění, trojtrakt a jeho šířku a jeden objem rozdělili na dva.
Dva vzniklé objekty se dobře zapojily do stávající principu zastavění a zároveň mezi sebou vytvořily dva prostory - náměstí a zahrady, správné natočení přispělo k dobrému osvětlení bytů.
Z rušné ulice můžete přímo vejít do jednotlivých prostor určených pro obchody a kanceláře a také do vchodů vedoucím k bytům.
Předprostor je veřejný, je náměstím, kolem něhož se vše děje.
Na klidnější straně domů je zahrada, kde se můžete aspoň na chvíli zastavit.
Jednoduché tvary domů získaly na dynamice díky prohnutí fasády a linií balkonů.
Každý byt typického patra má svůj balkon a dostatek světla, buď z východu nebo západu.
V tom nejvyšším patře jsou terasy s výhledem na město, měnící pozice linek po obvodě domu ukazují proměnlivost balkonů jednotlivých pater.
Tady teprve můžete cítit prostor.